O své dojmy a zážitky z Peaches kempů se v krátkém rozhovoru rozpovídaly jedny z nejvěrnějších “broskví”, které jsou s námi od samého počátku. První z nich je Nikča Heralová, která na Kempu byla už třikrát. Hraje za 1. FBC Sokol Husovice a chtěla by to dotáhnout nejdál, co to půjde, a do toho trénovat i nějaký mládežnický tým. Druhým respondentem je rodák ze Zlína Martin Hadaš. Věrnějšího účastníka kempů už ani nenajdete. Tento odchovanec klubu FBC Slovácko totiž nevynechal jediný z dosavadních čtyř ročníků Peaches kempů a rád by si v kariéře zahrál mužskou superligu.
Jak jste se o soustředění poprvé dozvěděli?
Nikča: Já jsem se o kempu dozvěděla od mých kamarádů z florbalu, kteří v roce 2018 plánovali na Peaches kemp jet. Řekli mi, ať jedu s nimi, že by pro nás kemp mohl být velkou zkušeností, a já se rozhodla jet. Měli pravdu.
Martin: Já jsem se o kempu dozvěděl z Facebooku a poprvé se zúčastnil hned “nultého” kempu, který byl roce 2017 v Brně.
Jaký byl důvod toho, že jste se rozhodli v dalším roce na Peaches kemp vrátit?
Nikča: Já jsem jela na další kemp kvůli spoluhráčum, kteří jeli se mnou. Dále taky kvůli kamarádům z kempu, se kterými se tak často nevídám, protože od sebe bydlíme hodně daleko.
Martin: Na kemp jsem se rozhodl jet kvůli partě, která byla pokaždé skvělá, a byla tam i velká konkurence. Každý rok přijeli hráči, od kterých jsem se něco rád přiučil. Líbí se mi, že se na kempu klade důraz hodně i na důležité věci mimo hřiště, jako jsou stretching, strava, atletická příprava a regenerace.
Liší se program na kempu hodně od vašich klubových tréninků, případně v čem přesně?
Nikča: Za mě asi ano. Na klubových trénincích v Husovicích se spíš zaměřujeme na rozehrávky, bránění a systémy hry. Na Peaches jsme se víc soustředili na technické dovednosti: střelbu, kličky, atd.
Martin: Ano, v klubech se posouváme společně jako tým, ať už taktikou nebo herním systémem. Na kempu se spíš zaměřuje na jednotlivce, ať už zdokonalováním herních dovedností nebo zkoušením nových věci.
Komu byste doporučili Peaches kemp?
Nikča: Já bych kemp doporučila rozhodně všem. Hlavně ale těm, kteří se chtějí zlepšovat a dělají florbal s láskou.
Martin: Vidím to stejně. Doporučil bych ho každému, kdo se baví florbalem a rád poznává nové lidi.
Čeho si na kempu nejvíc vážíte?
Nikča: Já si teda nejvíc vážím toho, že se nám trenéři věnují individuálně na trénincích a vše vysvětlují podrobně. A též si vážím toho kolektivu, který tam je. Jak u trenérů, tak i u hráčů.
Martin: Rozhodně si nejvíc vážím progresu kempu. Za ty čtyři roky je prostě neskutečný. Podle mě je jednou z nejlepších věcí na kempu to, že je tam mladý kolektiv a na všem se dá lehce domluvit. Hlavně díky trenérům!
Co třeba ohledně kolektivu na kempu. Jsou tam za ty roky i nějaké skupinky lidí, se kterými zůstáváte v kontaktu i mimo prázdniny?
Nikča: S holkama máme na kempu dobrý kolektiv, víceméně jezdíme pořád ta stejná parta a je to super. Bavíme se ale všichni dohromady, kluci i holky, takže i to je fajn. S děckama se snažíme zůstat v kontaktu i přes rok. Píšeme si a občas se vídáme, ale ne všichni bydlíme blízko od sebe.
Martin: Na kempech se za těch pět dní vytvořil vždy super kolektiv, někdo vynikal víc, někdo míň. Každý rok se to sice trošku obměnilo, ale to mi přijde lepší. Jak jsem zmiňoval, mimo kemp se s pár klukama vídáme a to např. na open turnajích, na které si vytvoříme vlastní sranda tým a hrajeme jen pro zábavu.
Kdybyste na kempech mohli něco změnit, co by to bylo?
Nikča: Osobně bych teda nic neměnila. Já tam jezdím ráda a ráda to mám takové, jaké to je.
Martin: Určitě bych kemp protáhnul o den nebo dva. Je tam velká denní porce tréninků a kdyby jeden den bylo úplné volno a šlo se někam na koupák, myslím, že by to nikomu nevadilo.
Oběma těmto srdcařům moc děkujeme za rozhovor a poctivost účast na kempech. Do budoucna jim přejeme, ať je nepřijde vůle se zlepšovat a pracovitost, na kterou jsme od nich zvyklí.
